Míra finančních úspor od roku 2014 značně poklesla

Ekonomika se nachází na svém vrcholu, a proto mnozí z nás mají dostatek prostoru i financí k tomu, aby něco naspořili. Spoření se tak stává běžnou činností mnoha občanů České republiky i v celé eurozóně. Ovšem je zde jeden problém, naspořené peníze jsou ve většině případů v čase znehodnocovány, a proto lidé řeší otázku, zdali spořit více nebo raději méně. Pokud totiž nedokážou své úspory v čase zhodnotit a nechávají je pohlcovat inflací, má potom smysl spořit?

Touto otázkou se zabývala také jedna banka, která poukázala na příliš nízké úrokové zhodnocení úspor, které často lidi od spoření odrazuje. Tato skutečnost může vést buď k tomu, že úroveň celkových úspor poklesne nebo naopak začnou lidé spořit ještě více a pokusí se tím dorovnat tuto nižší návratnost vložených financí.

Podle informací plynoucích z eurozóny a informací z banky Natixis se však jeví jako schůdná možnost právě možnost první. Tedy, že lidé začínají spořit méně a lépe se vyrovnávají se stavem své spotřeby. Zatímco od roku 2010 do roku 2014 byla výše úspor téměř vyrovnána, od roku 2014 se úspory občanů eurozóny začaly rapidně snižovat. Současně nelze pominout fakt, že úspory se snižují také v důsledku větších investic do reálných aktiv, a především s růstem investic do nemovitostí.

Lidé upřednostňují především investování do nemovitostí právě díky příliš nízkým sazbám v eurozóně. Proto lidé omezují střádání svých úspor a snaží se peníze vhodně investovat. Stejná situace postihuje také Českou republiku a je patrné, že lidé skutečně neumějí vhodně investovat, a proto raději nechávají své finanční prostředky ležet ladem na svém běžném či spořícím účtu. Důkazem je více než jeden bilion korun, který je bankami evidován na běžných účtech. Tyto peníze přitom každým dnem ztrácejí na své hodnotě a bylo by potřeba je vhodně investovat. Jejich hodnota je každým dnem snižována právě působením inflace.