Íránský prezident důrazně žádá zrušení sankcí ze strany USA

Ve světle současné krize způsobené pandemií nebezpečného koronaviru vyslal íránský prezident Hasan Ruhání svému protějšku v Bílém domě Donaldu Trumpovi jasný vzkaz. Vyjadřuje v něm rozhořčení nad promarněnou příležitostí Spojených států zrušit jimi uvalené hospodářské sankce a omluvit se Teheránu za způsobené škody

Rusko, Severní Korea, Venezuela či Írán. Všechny tyto země aktuálně čelí rozsáhlým sankcím, které na ně v minulosti z nejrůznějších důvodů uvalila americká vláda. Protože se ale nyní musí celý svět vypořádat s o poznání větším problémem, kterým není nic menšího než pandemie způsobená koronavirem, jež už sama o sobě bude mít na řadu ekonomik velmi devastující účinky, nechal se v úterý ministr zahraničí USA Mike Pompeo podle agentury Reuters slyšet, že by Washington mohl zvážit možnost zrušení těchto sankcí ve snaze alespoň částečně tak dotčeným státům při boji se zmíněnou nákazou ulevit.

Zatím ale zůstalo pouze u slov, neboť žádné konkrétní plány, jak by USA chtěly tyto kroky provést, potažmo kdy by se tak mohlo stát, nastíněny nebyly. A tak netrvalo dlouho a objevily se první znepokojené reakce ze strany těch, jež se toto rozhodnutí mělo týkat především – zemí, které se v důsledku amerických hospodářských sankcí ocitly v celkem svízelné ekonomické situaci

S poměrně ostrou kritikou na adresu Washingtonu přispěchal sám íránský prezident Ruhání. „Spojené státy promarnily nejlepší příležitost k tomu, aby odvolaly sankce,“ řekl v televizním projevu nejvyšší politický představitel této středovýchodní země. „Byla to skvělá příležitost pro Američany, aby se omluvili… a odvolali neoprávněné a nespravedlivé sankce na Írán.“

Koronavirus si v Íránu vyžádal už přes tři tisíce životů

Islámská země patří co do počtu nakažených k nejvíce postiženým státům vůbec. Podle aktuálních údajů serveru Wolrdmeters.info Írán eviduje na více než 47 tisíc nemocných a přes tři tisíce obětí. Hůře na tom jsou, pokud jde o počet infikovaných, už jen ve Francii, Německu, Číně, Španělsku, Itálii a v USA. Jak to ale vypadá, k obměkčení Američanů, respektive jejich postoje vůči této více než osmdesátimilionové zemi nepomohly ani přímluvy ze strany Číny či OSN.

„Američané mohli využít této příležitosti a ukázat íránskému národu, že se nestaví proti němu. Jejich nepřátelství je ale očividné,“ prohlásil dále Rouhání

Hlavní vývozní artikl je neprodejný

Počátky této původně jen diplomatické roztržky mezi Washingtonem a Teheránem sahají dva roky nazpět, kdy se administrativa Donalda Trumpa rozhodla jednostranně vypovědět jadernou dohodu, kterou s Íránem společně s představiteli několika dalších zemí uzavřel ještě bývalý americký prezident Barrack Obama. Hned vzápětí přikázal Trump uvalit na tuto středovýchodní zemi rozsáhlé hospodářské sankce, v důsledku kterých se v podstatě veškerá jí vyvážená ropa stala neprodejnou, což se výrazně podepsalo na výkonnosti tamní ekonomiky.

Tímto krokem chtěl tehdy šéf Bílého domu přinutit teheránskou vládu k podpisu nové dohody, která se vedle samotného jaderného programu měla týkat i jeho raketových zkoušek a omezení počtu vojáků v sousedním Iráku či nedalekém Jemenu a Libanonu. Něco takového však režim rázně odmítl.

Situace napjatých vztahů mezi Íránem a USA pak vyeskalovala na přelomu tohoto roku, když Spojené státy podnikly raketový útok na letiště v Bagdádu, jehož hlavním cílem bylo odstranění generála Kásima Sulejmáního, toho času velitele íránských elitních vojenských jednotek Kuds. V návaznosti na Sulejmího smrt pak Teherán podnikl odvetný raketový útok na americkou základnu v Iráku, během něhož zranil několik příslušníků armády USA.

V nastalém zmatku a ve strachu z další možné odplaty následně Íránci ještě omylem sestřelili ukrajinský civilní letoun, na jehož palubě se nacházelo 176 lidí. Nikdo z nich katastrofu nepřežil.

S koronavirem bojujeme úspěšně, zní z Íránu

Navzdory vyřčenému vzkazu o promarněné příležitosti a nelichotivým číslům o počtu nakažených, respektive zemřelých, každopádně Ruhání popírá, že by se americké sankce jakkoliv podepsaly na schopnosti jeho země bojovat s epidemií této nebezpečné nemoci. „Jsme téměř soběstační, co se týče výroby veškerého vybavení nutného pro boj s koronavirem. V boji s touto nákazou jsme daleko úspěšnější než mnoho jiných zemí,“ dodal.

Zdroj: www.reuters.com, ČTK